Agenti pro ‚mokrou‘ práci, které Putin ocenil za hrdinství. Co víme o podezřelých z výbuchu ve Vrběticích?

Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Jména dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU, které policie podezírá z odpálení muničního skladu ve Vrběticích, se v médiích neobjevují poprvé. Do širokého povědomí se dostali před třemi lety, kdy je média identifikovala jako agenty podezřelé z pokusu o atentát na Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Už před britskou misí si vysloužili ocenění „hrdinové“ Ruské federace. Otázkou zůstává, za co přesně.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agenti Anatolij Čepiga (vlevo) a Alexandr Miškin během rozhovoru s ruskou televizí RT

Agenti Anatolij Čepiga (vlevo) a Alexandr Miškin během rozhovoru s ruskou televizí RT | Zdroj: Profimedia

Pravá jména obou ruských agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina už v minulosti zveřejnila investigativní skupina Bellingcat, v zahraničí ale vystupovali pod fiktivními jmény a s krycími pasy, které jim vystavila ruská vojenská rozvědka GRU. S krytím měla probíhat i operace v Česku.

Dokument BIS k Vrběticím chceme zveřejnit, aby si lidé udělali vlastní obraz, uvedl Babiš

Číst článek

Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) do Česka přicestovali v říjnu 2014 jako Alexandr Petrov (Miškin) a Ruslan Boširov (Čepiga). Vystupovali tedy pod stejnou falešnou identitu, jakou podle britských vyšetřovatelů použili během pokusu o vraždu Sergeje Skripala a jeho dcery na jaře roku 2018.

Na území Česka se následně prokazovali také moldavským pasem vystaveným na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov. Podle zjištění Respektu opustili Česko 16. října, kdy odjeli do Rakouska a odtud odletěli zpět do Moskvy.

To vše se odehrávalo v době, kdy muničním skladem ve Vrběticích otřásl mohutný výbuch, při kterém v říjnu roku 2014 zahynuli dva lidé. Téměř sedm let poté policejní vyšetřovatelé naznačují, že za explozí 50 tun munice mohli stát právě Miškin s Čepigou – agenti pracující pro specializovanou jednotku s označení 29155, která osnuje násilné operace v zahraničí.

Za své zahraniční aktivity si oba ruští agenti vysloužili nejvyšší možné uznání od šéfa Kremlu Vladimira Putina. Na přelomu let 2014 a 2015 obdrželi řád „Hrdiny Ruské federace“, kterou měli podle dřívějšího zjištění Bellingcatu údajně dostat za operace vedené na Ukrajině.

Přední investigativní novinář této skupiny Christo Grozev ale upozorňuje, že s nejnovějšími informacemi o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích se zdá jako „mnohem pravděpodobnější vysvětlení“, že si Miškin s Čepigou vysloužili medaili za hrdinství právě díky své „úspěšné operaci v Česku“.

Podívejme se, co o dvojici ruských agentů investigativci už dříve zjistili.

Ruští agenti Miškin a Čepiga

Česko není jedinou zemí, kam Miškin s Čepigou v roce 2014 zavítali. Druhý jmenovaný byl v témže roce vyslán také na Ukrajinu, odhalil před třemi lety tým Bellingcat, který zároveň poodkryl jeho dřívější působení.

Stopy ruských špionů ve Vrběticích? ‚Objednali se, ale nikdo nepřijel,’ reaguje zástupce firmy

Číst článek

Podle mezinárodní investigativní skupiny se Anatolij Čepiga alias Ruslan Boširov narodil v roce 1979 v Amurské oblasti nedaleko čínských hranic. V roce 2001 dokončil studia na vojenské akademii na ruském Dálném východě a nastoupil k útvaru speciálních jednotek Spetsnaz, se kterými odjel třikrát bojovat do takzvané druhé čečenské války.

V roce 2010 obdržel svůj první krycí pas, uvádí skupina Bellingcat, podle které je velmi pravděpodobné, že v mezidobí absolvoval také Vojenskou diplomatickou akademii v Moskvě, známou také jako „konzervatoř GRU“.

Alexandr Miškin se podle Bellingcatu narodil v roce 1979 v Archangelské oblasti na severozápadě Ruska. Na elitní vojenské lékařské škole následně vystudoval vojenské lékařství, ještě během studií ho ale naverbovala rozvědka GRU. V roce 2010 se přestěhoval do Moskvy, kde dostal krycí jméno a falešný pas na jméno Alexandr Petrov.

V období let 2011 až 2018 pod touto falešnou identitou hodně cestoval, mimo jiné do moldavského separatistického regionu Podněstří nebo na Ukrajinu, kde byl i v roce 2013, tedy na počátku protestů označovaných jako Majdan, které vedly k pádu proruské vlády v Kyjevě.

Pečlivě střežená identita obou byla prozrazena v roce 2018 – po pokusu o atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury, který britští vyšetřovatelé připisují právě Čepigovi a Miškinovi. Ti v následném rozhovoru pro ruskou televizní stanicí RT připustili, že v Salisbury v době vraždy skutečně byli, podle jejich tvrzení ale jen jako turisté.

Obávaná jednotka 29155

Stejně jako o aktivitách dvojice ruských agentů, se na veřejnost dostávají jen kusé informace také o specializované jednotce GRU s číslem 29155, pro kterou Miškin s Čepigou pracují. Jméno jednotky, která provádí násilné akce v zahraničí, během sobotní tiskové konference zmínil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Před ambasádou v Praze se strhl spor mezi demonstranty a příznivci Ruska. Na místě zasahovala policie

Číst článek

„Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ uvedl Babiš bez dalších podrobností.

Podle informací Radiožurnálu a Respektu nicméně policie pracuje s vyšetřovací verzí, podle které chtěli ruští agenti znehodnotit dodávku zbraní pro bulharského obchodníka Emiliana Gebreva. Skupina Bellingcat přitom už v minulosti poukazovala na to, že bulharský obchodník se zbraněmi byl pro jednotku GRU důležitým terčem, kterého se příslušníci jednotky 29155 pokusili zneškodnit.

K útoku na Gebreva došlo šest měsíců po explozi ve Vrběticích, pokus o otravu nervově paralytickou látkou typu novičok ale on i jeho syn přežil. Podle Respektu Gebrev zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, což se Moskvě nelíbilo. Sám Gebrev ale tvrdí, že zbraně Ukrajině neposílal a že útok na něj byl zřejmě důsledkem konkurenčního boje.

Co tedy o jednotce s označením 29155 vlastně víme? Pozadí a aktivity specializované skupiny GRU na podzim roku 2019 popsal například americký deník The New York Times, podle kterého se toho o jednotce ví jen málo. Mimo jiné ani to, jak dlouho vlastně funguje, uvedl v podcastu Vinohradská 12 autor článku a investigativní reportér NYT Michael Schwirtz.

„Mluvil jsem o této jednotce s celou řadou aktivních i bývalých příslušníků zpravodajských služeb a jejich odhady toho, kdy se poprvé objevila, se liší. Někteří uvádějí, že vznikla už na počátku 80. let a možná dokonce dřív. Jiní odhadují, že funguje nejméně posledních 10 let,“ řekl Schwirtz s dodatkem, že se Rusko pod Putinovým vedením navrací k taktikám používaným v počátcích Sovětského svazu. A jednotka 29155 je toho důkazem.

V jejím čele stojí generálmajor Andrej Averjanov, který v roce 1988 absolvoval vojenskou akademii v Taškentu. Podle New York Times je také pravděpodobné, že se účastnil první i druhé rusko-čečenské války a po roce 2014 mohl velet některým operacím na Ukrajině. I on je nositelem ocenění „Hrdina Ruské federace“, které obdržel v lednu 2015.

Jednotka na ‚mokrou práci‘

Málo se toho ví také o tom, jak jednotka podléhající rozvědce GRU vlastně funguje. Podle Schwirtze se skupiny nicméně dávají dohromady až v momentě, kdy je v zahraničí čeká nějaký úkol.

Havlíček: Nedovedu si představit, že bychom Rosatom přizvali ke stavbě Dukovan. Rozhodnout musí vláda

Číst článek

„Západní zpravodajské služby si začaly této jednotky všímat poměrně nedávno. Před rokem 2016 neměly o jejích praktikách v podstatě vůbec žádné tušení, v roce 2016 ale přišel pokus o převrat v Černé hoře, což upoutalo jejich pozornost,“ říká reportér New York Times s odkazem na tehdejší obvinění černohorských úřadů, podle kterých ruská vláda řídila pokus o státní převrat.

K tomu mělo dojít v říjnu 2016, tedy těsně před parlamentními volbami. Černohorská policie tehdy zatkla dvě desítky lidí podezřelých ze zapojení do spiknutí s cílem svrhnout prozápadní vládu, zabít tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče, dosadit k moci proruské vedení a zabránit vstupu země do NATO. Z přípravy komplotu následně černohorské úřady obvinily srbské a ruské nacionalisty, obvinění ale dopadlo i dva příslušníky ruské vojenské zpravodajské služby GRU Eduarda Šišmakova a Vladimira Popova. Jako organizátoři spiknutí byli v nepřítomnosti odsouzeni k 15 a 12 letům vězení.

„Hlavní událostí, která zpravodajským službám otevřela oči, se ale stal až pokus o vraždu Sergeje Skripala. Tehdy se naplno ukázalo, jak zhoubné akce tato skupinka organizuje,“ uvedl ve Vinohradské 12 reportér amerického deníku, podle kterého podobné zahraniční operace zapadají do širší strategie Kremlu narušit a destabilizovat Západ.

„Něco z toho je klasické shromažďování zpravodajských informací, ale částečně jde o pokus o destabilizaci politického systému. Skupina 21955 v tom podle všeho hraje mnohem krvavější roli než hackerské skupiny, které sedí v Moskvě a pracují na dálku. Tihle lidé mají mnohem špinavější prsty a provádějí akce přímo na místě. V ruských zpravodajských kruzích se tomu říká ‚mokrá práce‘ – vraždy, převraty a tak podobně,“ dodal Schwirtz.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme